Prague Security Dialogue

Včera se konal v Praze Prague Security dialog. Protože mne zajímalo, co se bude dít v sektoru tepelného zpracování, když nebudeme vyrábět auta ale rakety, přihlásil jsem se k účasti. A jaký je dojem? Připadal jsem si jako na začátku Gorbačevovi “perestrojky”. Nikdo se nevrtal v ideologii, a když někdo projevil náznak, moderátoři diskuze to hned utnuli. Takže pohoda, argumentace zde vítězila nad politikou. A co jsem se dozvěděl? Karel Havlíček to na začátku shrnul. I když nevíme co s těma F35 budeme dělat, bereme to jako již hotovou věc a náš závazek vůči USA. Je ale potřeba zcela přehodnotit naší státní politiku a vrátit se k myšlenkám před druhou světovou válkou.  Jsme jako jedna z mála zemí na světě schopni kompletně vyrobit letadlo, tank nebo dělo, ale místo abychom  je vyráběli, tak je kupujeme celé a nebo je montujeme z dílů nakoupených jinde. Náš podíl vlastní výroby na projektech jako jsou právě F35, nebo Temelín,  je žalostný.

Jedna věc je vyjednávání a takovýchto kontraktech, druhá ale ceny energií. Pokud ty nebudou na takové úrovni jako jsou v USA nebo i Číně, jak s tím chceme konkurovat, a jak za těchto podmínek chceme něco vyrábět? A pokud by v roce 1938 byla procedura stavebního povolení jako je dnes, žádná česká Maginotova linie by u nás v Sudetech nevznikla. Vedení např. CHKO Jizerské hory by nám k tomu souhlas se stavebním povolením  nedalo, protože se zde nachází vzácný biotyp. Trochu jsem si to přibásnil, ale v podstatě tohle tam bylo řečeno jinými slovy.

Odcházel jsem s optimistickým úsměvem na rtech. Pokud chceme mít špičkové zbraně,  musíme mít i jasno, co chceme a co máme vyvíjet. A jakmile to budeme vědět, musíme do toho vložit prostředky od školství až po výrobní zařízení.  Pak máme šanci nejenom se bránit, ale stejně tak být komerčně úspěšní i v tomto segmentu.

A kdeže to bylo? Na hlavním nádraží, ve Fantově sále. Bývaly to prostory po cestující první třídy za Franze Josefa. Tak nejvyšší čas je nasednout do toho vlaku ….

Jiří Stanislav

14. listopadu 2025