
Základní problém řízení zakázkových kalíren je nedostatek času na cokoliv. Jedná se obvykle o velice úzkou skupinu zaměstnanců, kteří musí především zajistit non-stop provoz, 7 dnů v týdnu a 24 hodin denně. K tomu ale neustále narůstající požadavky na školení jednotlivých profesí podle ISO 9001, CQI-9 nebo Nadcap znamenají, že je výrazně omezena mobilita zaměstnanců tak, aby každý rok mohli strávit několik dnů mimo firmu na školeních různého typu. Přitom se nejedná jen o profesní školení na tepelné zpracování, je to celý komplex vzdělávání zaměstnanců na bezpečnost práce, požární ochranu, nebo zvláštní dovednosti, který vede k tomu, že tento vzdělávací systém je pro malé, zakázkové kalírny o 20 až 50-ti lidech téměř nedosažitelný. Přitom ale každý auditor z automobilového nebo leteckého průmyslu tato periodická školení vyžaduje jako podmínku pro schvalování způsobilosti jednotlivých procesů. Dalším důvodem je i problém rotace zaměstnanců, protože ani v našem oboru není nic stálého, staří odcházejí, noví přicházejí.
I proto přicházím s touto myšlenkou a s tímto webem. Rád bych nabídnul základní formu školení na tepelné zpracování a příbuzná témata pro zakázkové i in-house kalírny. Tato školení ale mohou stejně dobře i sloužit pro nákupčí tepelného zpracování, nebo nákupčí ocelí pro formy a nástroje, pro konstruktéry nebo technology, kteří již v počátku nesou odpovědnost za výsledek snahy o dosažení kvality nebo životnosti. V mé hlavě je prozatím zhruba 50 kurzů na různá témata pokrývající celou škálu problému kalíren. Intenzivně na nich pracuji, nicméně ještě stále mnoho jich zbývá k dokončení na to, aby představovaly ucelenou sadu vzdělávání pro kaliče.
To, co jsem ale dokončil, je sada školení na téma Nadca 207. Kurzy jsou rozděleny na kapitoly ÚVOD DO NADCA 207, MATERIÁL A JEHO HODNOCENÍ , TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ, ADITIVNÍ TECHNOLOGIE V REŽIMU NADCA a REKLAMACE A ODPOVĚDNOST ZA VADY se souhrnem právního postavení tepelného zpracování. Celkem se jedná o více jak 3 hodiny školení zabývající se především problematikou forem na tlakové lití, informace jsou ale jednoduše interpretovatelné a převoditelné i pro nástroje na tváření, nebo na formy na plasty. Součástí každého kurzu je test a certifikát v papírové nebo elektronické podobě, potvrzujíc jeho absolvování, spolu s výsledky testu. Bude to tedy i dobrý doklad pro oddělení HR, evidující právě úroveň vzdělávání a účast zaměstnanců ne jednotlivých aktivitách.
Doufám a pevně věřím, že tyto kurzy budou přínosem pro všechny, kdo pracují nebo by chtěli pracovat v režimu Nadca 207, mohou být ale i poučné pro všechny, kdo se zajímají o to, co je to vlastně “best praxis”.
Jirka Stanislav